Markétka opustila dobrovolně tento svět, v kterém už nedokázala žít...

Proč odešla jsi tak náhle, bez rozloučení,
chtěla jsem Ti toho ještě spoustu říct.

Proč nevydržela jsi ještě malou chvíli,
třeba by zase bylo líp.

Vím, že Tvá duše byla křehká,
proč jsi ale nekřičela víc, že už nemáš sílu žít.

Proč nepočkala jsi tady se mnou ještě chvíli,
proč nedala jsi mi šanci odejít dřív.

Myslím na Tebe stále, buď šťastná, tam nahoře

mamka