Byla jsi mladá, krásná, milá a šťastně zamilovaná. Pak přišla rakovina. Bojovala jsi s úsměvem a nadějí, stále jsi měla tolik síly a rozdávala štěstí. Tak moc jsi chtěla žít, vdát se a mít děti.

Nemoc byla, bohužel, silnější. Když jsi odešla, byla jsem s tebou, stejně jako tvoje láska, Jarda. Byla jsi naším sluníčkem, které přestalo svítit.

V našich srdcích zůstává veliká bolest. Chybíš nám každý den. Mně, Jardovi, bráškům. Věřím, že tě zase jednou obejmu a už nikdy nepustím.

Tolik mi chybíš, holčičko moje. Miluji tě. Máma....

P.S. Nechybíš jen mně, v den, kdy jsi zemřela, mi chodí zprávy od Jardy i tvých přátel. Nezapomínají na tebe. V našich srdcích zůstaneš navždy.