Můj milovaný, jediný syn zemřel tragicky při posledním závodě sezóny rally Příbram. Jeho velmi nebezpečný, ale pro něho tak milovaný koníček, se mu stal osudným. Byl spolujezdcem v závodním autě a při nehodě jeho stranou narazili do stromu, kde ani rám, helma a pevné připoutání v sedačce nepomohlo a Honzík na místě zemřel. Snad zemřel šťastný při adrenalinovém koníčku, který tak miloval.

Pro mě a nás ostatní to byla a stále je velká rána, se kterou se nelze nikdy smířit. Jeho veselá a usměvavá nálada je stále v našich vzpomínkách. Není dne, abych si nevzpomněla. Někdy mám pocit, jako bych čekala, že se rozletí dveře a ON přijde. Pak si ale uvědomím, co se stalo a projede mi celým tělem velká bolest a moje přání a sen jsou neodvratně pryč. Musím žít dál, i když je to tak těžké. Oprašuji v jeho pokojíčku poháry, které získal při soutěžích v rally, chvilku zavzpomínám a zase musím jít dál.

Honzíku, jsi stále v mém srdci a nikdy na Tebe nezapomenu. Tvoje mamka