Adámek nám odešel po půlročním marném boji s velmi vzácným nádorovým onemocněním mozku a centrálního nervového systému.

Byl velice chytrý, citlivý a šikovný. Měl řadu zajímavých zájmů, o kterých se vždy snažil zjistit co možná nejvíce informací. Uměl žít naplno a užíval si každého doušku svého krátkého života. Nebyl závistivý ani zákeřný, ale zradu si dlouho pamatoval. Bylo pro nás všechny hodně těžké sledovat, jak drastická léčba ničí jeho krásu a dětskou duši, přesto jsme nepřestali do poslední chvíle doufat, že se stane nějaký zázrak a Adámek se začne uzdravovat.

Adámku,

vždy si tě budeme vážit za to, jak statečný jsi byl v boji se zákeřnou nemocí. Jak jsi v sobě nacházel sílu a ještě nás rozveseloval, když už jsme plakali nad tvojí postýlkou. Neustále na Tebe všichni myslíme. Nikdy nezapomeneme na tvůj krásný úsměv. Milujeme tě a moc nám chybíš. Jednou se jistě znovu potkáme a budeme zase spolu. Odpočívej v pokoji.

Navždy tvá maminka, tatínek, Romanka a Filípek.

4.9.2017

Milý Adámku,

dnes je to přesně rok, co jsme se s tebou museli navždy rozloučit, ale nám se stále zdá, jako by to bylo včera...

Myslíme na tebe den co den. Snažíme se žít dál, ale bohužel zatím je to pořád jen zoufalý pokus. Strašně nám chybí tvoje chuť a radost ze života, smích a nadšení ze všeho nového. Zůstalo tu po tobě prázdné místo, které nejde nikým jiným nahradit.

S láskou maminka, tatínek, Romanka a Filípek