Láskyplná vzpomínka

Říkali jsme Ti Honzíku nebo Jéňo a teta Ti říkala Jeníčku. Přesně si pamatuji ten den, kdy ses narodil. 27. listopadu byla sobota, všude bylo plno sněhu a ve třináct hodin deset minut, kdy jsi spatřil světlo tohoto světa, jsem si pomyslela - „zase kluk!“ Ale stejně jsem Tě milovala od prvního okamžiku.

Byl jsi náš mazílek, rád ses tulil a moc ses těšil na brášku. Hladil jsi ho, když byl ještě v bříšku. Škoda, že jste neměli možnost se více poznat.

Rád jsi pomáhal v kuchyni, taky jsi rád mlsal, hrál fotbal a četl knížky. Moc rád jsi se díval na televizi a bohužel také poslouchal hudbu. Miloval jsi nás a my milovali Tebe.

Nikdy nezapomenu a jistě nikdo z nás.

Maminka.