Petr Štrublík

*23.11.2000 †08.07.2022

Drahý můj Petříčku,můj chlapečku,nemůžu ani vyslovit ten zoufalý pocit nad Tvojí ztrátou.byl jsi pro mně životní sluníčko,pro které jsem měla chuť a důvod žít.Už když jsi se narodil, všechno se točilo kolem tebe,moc jsme Tě zbožňovali,od narození jsi nám dělal velkou radost,ve všem jsme Tě podporovali a jak jsi dospíval a začali tě provázet, nelehké životní situace,tak jsi nám náhle psychicky onemocněl.Měl si pocit ,že Ti nikdo nerozumíme,že Tě nemá nikdo rád,stále jsi bojoval s námi i se sebou.Nedokážu si představit,co se Ti v té hlavičce muselo hrozného odehrávat.Muselato být pro Tebe bolest ,zoufalství a jen trápení,stále jsi nám říkal ,jak nejsi šťastný.Tak jsi se rozhodl si své trápení ukončit sám.Přišel jsi domů za svojí rodinou se ještě naposledy rozloučit a já jsem byla zrovna v práci a nic jsem netušila ,že jsi přišel i za mnou naposled. Odešel si ztohoto světa dobrovolně,zastřelil jsi se střelnou zbraní .Od toho dne mi puklo srdce a nevím,jak budu bez tebe tady dál žít,můj chlapečku.Asi jsi si ani neuvědomil jakou jsi mi Tím způsobil velkou bolest.Posílám Ti pozdrav a velkou lásku,tam odkud už není návratu.Doufám ,že už je Ti dobře.Tvá máma.