Jiřík (18 let, selhání srdce)

Vůbec nedokážu pochopit, proč se stalo takové neštěstí mému super bráškovi. Je to příšerné a rozumberoucí. Nikdo z nás to nechápe. Všichni jsme v šoku z toho, čím jsme si prošli a co jsme viděli. Je to šílené a nikdy mě nenapadlo, že by mohlo selhat srdce tak hodnému, mladému člověku. Nikdy se nesmířím s tím, že jsem tady zůstala sama bez mého milovaného brášky, který byl mou součástí. Každý, kdo Jiříka znal, tak nám takovou zprávu nechtěl věřit, všem je to moc líto...

Jiřík se narodil 14.4.1996 v Praze. Byl mým dvojčátkem, mým mladším bráškou. Moje dětství bylo spjaté s jeho osobou. Jiřík byl, je a bude vždy můj nejlepší přítel, kterému jsem mohla vždy říci vše, co bylo třeba. Vyslechl mě, poradil mi, varoval mě. Byl vždy strašně moc upřímný a měl o mě strach. Navzájem jsme se podporovali a různě si pomáhali. Mlátili jsme se, nadávali si, řvali jsme na sebe, provokovali se, měli jsme jeden k druhému rýpavé ironické poznámky, ale hned vzápětí jsme se tomu začali smát jako největší blbci a byli jsme hned ti nejlepší přátelé pod sluncem, kteří si odpustí vše.

Jiřík byl vždy strašně moc cílevědomý, pečlivý a hodný. Studoval 4. ročník gymnázia, chystal se na studium na vysoké škole. V současnosti má podanou přihlášku k maturitě i na vysokou. Byl to moc slušný, dobře vychovaný a hodný kluk. Se všemi svými spolužáky dobře vycházel a byl dobrým kamarádem. Vždy se snažil s každým vyjít. Na každého se smál, i když toho člověka neměl rád. Vždy nechal každého vypovídat, podpořil ho a až pak začal vyprávět o sobě.

Nikdy nekouřil, nikdy netrpěl žádným nervovým vypětím, žádnými depresemi. Byl to pohodář, kliďas, který se netrápí tím, co za to nestojí. Věnoval se plavání. Do bazénu chodili plavat v úterý a ve čtvrtek. Měl rád hokej, těšil se na mistrovství. S tátou mají lístky na české zápasy. Dokonce českému týmu s taťkou věřili natolik, že nakoupili i nějaké postupové lístky. Jiřík vždy říkal, když tady bylo mistrovství v roce 2004, to jsem byl ještě dost malej, teď si to vychutnám a žádná maturita mi zážitky z mistrovství světa nezkazí. Slovensko jim před lety nevyšlo, takže teď se oba na to těšili jako malý kluci. Jiřík napsal i Jágrovi, aby to přehodnotil, dost ho zklamal, Jágr je jeho velký vzor, nikdo ale neodpověděl, asi to nějaký manažer hodil do koše...

Čekali jsme na Jiříka, nepřicházel. Byla jsem vzhůru já, mamka a taťka. Všichni tři moc veselí a šťastní. Vládla ještě vánoční atmosféra, v obývacím pokoji byl ještě vánoční stromek. Do školy to trvá déle. Naše trasa Českomoravská-Anděl trvá cca 15-17 min, máme oblíbený spoje v 7:22 / 7:24 / 7:26, protože máme ještě čas na pokec a čokoládu. Jiřík chodí v 7:10 do koupelny. Nepřichází, říkám to mámě, ta na Jiříka volá. Je 7:20, mamka už nevolala, ale šla k Jirkovi do pokoje. Slyšela jsem úplně všechno i jak se z jejího mírně podrážděného hlasu vytrácí otázka.

Jiřík ležel v pyžamu v posteli, jako by nic, vůbec nereagoval. Vůbec nikdo jsme nevěděli co máme dělat. Taťka je kriminalista, hned začal dělat to, co umí. Mamka brečela a byla z toho v strašném šoku, dělala co mohla, volala sanitku, pak chytla Jiříka za ruku a volala na něj.... Taťka přes slzy neviděl, přestal s oživováním a začal Jiříka objímat, hladit. Řekl, že mu ubližuje, Jiřík byl hodně studený, příšerný, i já jsem věděla že je mrtvý!!!!!!!!... Bylo 7:30 úterý 6.1.2015 když nám lékaři řekli, že Jiřík je už dlouho mrtvý. Mamka volala babičce a dědovi, to bylo příšerný...

Nedokážu o tom více psát, je to prostě strašné utrpení, tak strašná a šílená bolest, že mi to mozek nebere. Jiříka museli prohledat v nemocnici, aby zjistili proč umřel. Selhalo mu náhle srdíčko. Zemřel brzy po půlnoci 6.1.2015. V době, kdy jsme ho našli, jsme mu už vůbec nikdo nemohli pomoci. Už šest hodin tu s námi nebyl...

Všichni jsme v klidu spali, když naší pomoc potřeboval. Jiřík PROSTĚ ODEŠEL, není jiné vysvětlení ZEMŘEL. Nikdo nám neřekne proč se to stalo. Já mu ještě v jedenáct popřála dobrou noc, on mě taky a usmál se. Byl tak krásný, upřímné oči a super úsměv... Vůbec si nic takového zlého nikdy nezasloužil. Byl to tolik hodný kluk, veselý, plný života a něco takového... To je přeci strašné. Vůbec se z toho nedokážeme vzpamatovat. Brečíme tady s mamkou a taťkou a nechápeme, proč je život tak krutý. Jiřík nám moc chybí, všichni Jiříka moc milujeme, je to náš brouček. Je to strašná tragédie, když zemře mladý člověk, ta bolest je rozumberoucí a nemá konce. Spoustu lidí nám pomáhá, všechny to strašně moc mrzí. Ráda si povídám s Ivankou, přítelkyní Jiříka, byli spolu tři roky, byla první, která se tu hrůzu ode mě dověděla...

S Jiříkem jsme rozloučili 12.1.2015. Minulé pondělí tu s námi ještě byl, další jsme ho pohřbívali, to je tak nefér, tolik nespravedlivý. Vypadal jako když spinká, takový pěkný kluk, dospělý muž, skoro dva metry, koníčkem plavec a umřel z ničeho nic, nám před očima.

Při pohledu na naší poslední fotku vidím, jak moc nám to spolu slušelo. Jsme naprosto stejní, stejné hnědé vlasy, stejné oči, tvar obličeje, nos naprosto identický. Podoba neskutečná. Moc to tam Jiříkovi sluší, opravdu frajer. Vůbec mě nenapadlo, že to byly Jiříka poslední Vánoce. Když jsme si na Silvestra připíjeli na zdraví, tak Jiříkovi zbývalo jen pět dní života... Bolí to moc, je to šílený..!

Nikdy nezapomenu, Jiříku, v srdci tě budu mít vždy, všem které v budoucnu potkám, tak všem o tobě řeknu. Mám tě moc ráda.... tvoje Kláruška.

Ukončete prosím výstup a nástup, dveře se zavírají. Příští stanice NEBESKÁ........!!!



Vyhledávání

Přihlášení pro úpravy

E-mail
Heslo
   Registrace

Dnešní láskyplné vzpomínky

Jiří Hazuka

Jiří Hazuka
* 14.10.1984
† 25.03.1991

Podpořte nás

č. účtů na provoz a aktivity DC
............2032560001/5500 (Raiff)

............2600173430/2010 (FIO)
č. účtu pro veřejnou sbírku DC
............2032560028/5500 (Raiff)

Nakupujte ve svých e-shopech
přes portál GIVT.cz
.....................

Staňte se našimi členy

Další možnosti podpory
naší činnosti najdete ZDE

ZA VAŠI PODPORU DĚKUJEME!

Failed to connect to MySQL: ()